There are no translations available.
O uplynulém víkendu jsme si s Kasey odskočili od Nancyných štěňat do maďarského Komárna reprezentovat ČR na MS dobrmanů ve výkonu podle IPO3, abychom se tam pokusili obhájit nebo pokud možno i vylepšit naše loňské 10. místo ze švédského Malmö.
Los nám tentokrát přiliš nepřál, původně jsem měl celkem radost alespoň z vylosovaného lichého č. 47, což by normálně znamenalo, že na poslušnosti půjdeme ve dvojici první cvičit a pak odkládat a ne naopak. Na place jsme podle časového rozpisu poslušností a obrany startovali v sobotu hned ráno v první šestici závodníků, a chyba lávky, španělský rozhodčí posílal závodníky s lichými čísly první na odložení. Po okamžitých protestech některých výprav to sice hned v další šestici změnil podle standardních pravidel, ale co naplat, my v první šestici jsme šli první odkládat... takový nestandardní postup je jednou ze zajímavostí a pozoruhodností uplynulého mistrovství. Další zajímavostí bylo, že sudá čísla v první šestici měli dva domácí maďarští závodnící - č. 46 a 48, kteří tedy místo prvního odložení šli cvičit ! Náhoda či záměr, těžko říci...
Naše poslušnost byla poměrně solidní bez závažných a hrubých chyb, pouze s drobnými nepřesnostmi a nedostatky - pomalejší odložení vsedě, poplazení při odložení vleže, tu a tam drobný překus při aportech a španělský rozhodčí ji ohodnotil na 84b. Po cca hodině přestávky následovala obrana. Kromě jedné hrubé chyby - napadení figuranta před prvním bočním doprovodem, která poslala přepad po zadním doprovodu do známky dostatečné, a dalších drobnějších nedostatků - volnějšího obíhání zástěn (dobře) a mírného předcházení při zadním doprovodu (dobře) se nám obrana vydařila a německý rozhodčí nás ohodnotil 90 body.
V neděli jsme nastupovali na stopu v poslední skupině mistrovství, a los nám určil úplně tu poslední - závěrečnou stopu. Počasí bylo slunečné, cca 26°C a v neděli po poledni už foukal celkem silný vítr. Bohužel neměli jsme tentokrát na los stopy přiliš štěstí a vylosovali jsme si stopu na prvním a pak i na třetím úseku kříženou takřka v pravém úhlu nějakou starší stopou, zřejmě před mistrovstvím v tomto místě někdo trénoval... na měkké ale suché hlíně bylo křížení jasně vidět, Kejsa udělala nejdříve krásný lom vpravo, pak se po pár metrech vrátila, udělala krásný lom vlevo, poté zase krásný lom vpravo po návratu do stopy na čtvrtý pokus naštěstí velmi pomalu a pečlivě křížení překonala. Vzhledem k tomu, že jsme ještě vůbec netrénovali na stopařské speciálky s křížením stopy, klobouk dolů před fenou, že křížení nakonec zvládla, rozhodčího jsem na křížení sice upozornil (kdyby ho náhodou nějak nechtěl vidět...) , poté i na stejné křížení na třetím úseku které už fena překonala s malým ověřením... nebylo to samozřejmě nic platné, na prvním úseku jsme ztratili takřka všechny body, další ztráty byly za lehké přejití posledního lomu o cca 50 cm a následné ověření a za označení posledního předmětu v celkem silné protivětru na posledním úseku cca 1 m před předmětem. Celkem jsme od francouzského rozhodčího dostali 75 b. což sice byla velká ztráta v celkovém pořadí, ale po problémech na prvním úseku jsem byl vůbec rád, že jsme stopu nakonec nějak vůbec dokončili. Proti očekávání stopy a terén byly celkově poměrně lehké, i když bylo po oba dva dny celkem teplo a v neděli foukal i velmi svěží vítr. Stopa jasně viditelná, terén měkký i když místy byl vyfoukaný na místech kde na poli zatekla voda a tam to bylo potom jako beton, někteří psi co jsem viděl i slyšel už v sobotu od jiných závodníků na těchto místech měli velké problémy a někteří dokonce i skončili... to se není co divit, takový přechod pro psa je celkem těžký zvláště ve větru, takže spíše záleželo na štěstí při losu pořadí stopy... a to jsme tentokrát bohužel moc neměli...
V celkovém pořadí jsme nakonec obsadili 21.místo s 249 b. (75-84-90) a ze všech českých reprezentantů jsme skončili třetí za Luďkem Šilhavým s Harlequinem (13.místo), a s Pavlem Pluhařem (Idar) jsme prohráli o jeden bod (20.místo). Ostatní naši reprezentanti bohužel nesplnili limit zkoušky, zejména na stopách, a tudíž se v celkovém pořadí neumístili a ani družstvo tak nemohlo být klasifikováno. I když nás stopa bodově v celkovém pořadí posunula až na hranici první dvacítky, pozitivním závěrem z MS v Maďarsku pro nás s Kejsou je to, že jsme si splnili kvalifikační podmínky reprezentace na příští MS v Itálii 2017 a že po loňském Malmö, kdy jsme ze všech startujících českých reprezentantů splnili pouze my s Kejsou (10.) a Luďek s Harlequinem (6.), jsme opět drželi český prapor tak vysoko, jak jen to v ten daný okamžik šlo... a pokud budeme oba příští rok na jaře zdraví, určitě se pokusíme o totéž i příští rok na jaře na MS v Itálii!
Mistrem světa se po pěkném výkonu ve všech třech disciplínách stal belgičan Manfred Kaiser s hnědákem Ijuri v. Warringhof a za zmínku též stojí i to, že celková úroveň MS dobrmanů se každoročně výrazně zvyšuje a vyrovnává, vždyť i pořádající Maďarsko vyslalo do bojů hned 6 dvojic, a někteří z nich podali velmi pěkné výkony, odvezli si celkově 5. místo a pohár za nejlepší obranu! Rakouské družstvo též podalo nádherné výkony jako celek a zaslouženě si odvezli 3. místo v pořadí družstev za vítězným Finskem (též velké překvapení!) a druhým Německem.
|